Na co si dát pozor při sanaci zdiva

U méně závažných vlhkostních poruch zdiva nebo po odstranění příčiny zavlhání se na stěny aplikují sanační nebo tepelně izolační omítky. Rozsah a typ omítky se určí dle vlhkostního a chemického průzkumu zdiva, většinou jde o všechny stěny v suterénu do výšky patek kleneb, někdy i celé klenby, v přízemí se jedná zejména o sokly a stěny do výšky cca 1,5m. Pro garantování funkce je nutné dodržet technologické postupy výrobce. Zejména se jedná o dokonalou přípravu podkladu (očištění cihel, proškrábání spár) a dodržení předepsaného vyschnutí jednotlivých vrstev během aplikace (technologická přestávka cca 1den na 1mm tloušťky podkladu + min. tloušťka druhé vrstvy 15mm). Následně je nutné dodržet materiálovou souhru i finální štukové vrstvy a malby dle doporučení výrobce sanační omítky. 

Pozor, vysoké zasolení většinou znemožní realizaci jakékoli úspěšné povrchové úpravy. Řešením mohou být dočasné tzv. odsolovací omítky, které po své degradaci zajistí snížení zasolení a tím umožní aplikaci sanačních omítek.

U závažnějších průniků vody se doporučují aplikace tlakové injektáže např. silikonovými emulzemi. Realizaci zajišťují specializované firmy s certifikací výrobce injektážní hmoty. Cílem injektáží je vytvořit ve zdivu bariéru proti vzlínající vlhkosti. Nejčastěji se injektují střední nosné zdi v suterénu nebo odvodové stěny ve styku s okolním terénem. Při rekonstrukci je nutné nezapomenout na základní zásadu, že původní zdi je nutné sanovat, ale nové konstrukce je třeba již zakládat na zaizolovaném podkladu.

 

Při zvýšené vlhkosti zdiva je nutné přistoupit k jeho vysoušení. Po odstranění příčiny zavlhnutí se může z důvodu urychlení přirozeného vysychání před realizací finálních povrchů přistoupit k řízenému vysoušení zdiva pomocí kondenzačních vysoušečů.

Pokud ale nelze příčinu jednoduše odstranit opravou poruchy nebo zaizolováním je možné k přistoupit k moderním metodám vysoušení zdiva. Jsou to zejména technologie pracující na principu elektrofyzikálního vysoušení zdiva. Jednotlivé metody se od sebe odlišují mírou zásahu do stavebních konstrukcí a rychlostí náběhu účinnosti. Po zprovoznění aplikované elektroosmózy se mohou následně povrchy dle chemického rozboru ošetřit například sanačními omítkami.