Na co si dát pozor při realizaci výkopů a základů ...

Výkopy a základy novostavby by měly odpovídat projektové dokumentaci zpracované odpovědnou osobou. Při složitějších geologických poměrech by měl při výkopech asistovat geolog, při speciálním zakládání autorizovaný geotechnik nebo statik. Specifické jsou výkopy a základy při rekonstrukcích stávajících objektů >>>. 

Před zahájením výkopů musí být záměr odsouhlasen, v oblastech se zvýšenou památkovou ochrannou musí být předem uzavřená i smlouva s příslušným archeologickým ústavem o provedení záchranného archeologického průzkumu. U jednoduchých staveb stačí vyzvání příslušné organizace k dohledu při provádění výkopů. Pro vyměření výkopů objednejte geodeta, který provede vytýčení stran na připravených „lavičkách“ a předá protokol o vytýčení stavby. Jednotlivé hrany výkopů se následně přenesou z laviček přímo na terén pomocí spreje nebo vápna. 

Před betonáží zkontrolujte umístění chrániček v místech navržených prostupů základy. Jedná se zejména o rozvody kanalizace (vodorovné potrubí v předepsaném spádu+svislé napojení stoupaček), vodu, elektro apod.
Po betonáži základových pasů, která se provádí do úrovně terénu se provádí vyrovnání nabetonováním nebo nadezdíváním pomocí ztraceného bednění. Současně se realizují pokládky příslušných instalací.

Meziprostor mezi nadezděnými pasy se vyplňuje hutněným štěrkem u nízkoenergetických staveb izolačním materiálem nejčastěji extrudovaným polystyrénem nebo pěnovým sklem. Speciální požadavky na základy a izolace jsou při realizaci základů pro pasivní stavby. Pro eliminaci tepelných mostů je proto nejvýhodnější zakládání na železobetonové desce, která je od podloží izolována mohutnou tepelněizolační vrstvou např. zhutněného násypu z pěnového skla. Na takto připravený podklad se betonuje betonová deska vyztužená ocelovou sítí nebo výztuží dle projektu. Síť nesmí před betonáží přímo ležet na podkladu, v případě pěnového skla se vkládá ještě geotextílie a pro zjednodušení pokladky výztuže se často provádí i vyrovnávací potěr. U klasických pasů by jednotlivé části betonových konstrukcí měli být vzájemně provázány ocelovou výztuží. (základový pas-nadezdívka, nadezdívka-deska). Podle ČSN EN ISO 13 370 se pro zlepšení součinitele prostupu tepla podlahy nad rostlým terénem navrhuje i započítává zateplování vnější strany základových pasů. 

U dřevostaveb se pak nejčastěji navrhuje založení nad terénem s vytvořením průlezného prostoru (crawl space). Vzduchová mezera zde má plnit funkci hydroizolace. Často se však bohužel setkáváme s problémy, které jsou způsobené špatnými tepelně vlhkostními podmínka v této dutině a ty pak mohou negativně ovlivňovat přiznané dřevěné konstrukce. Zkušenosti totiž ukazují, že vzduch se v dutině často nepohybuje a vlhkost odpařovaná ze země v něm vytváří vlhké mikroklima, které způsobuje růst plísní. Paradoxně i v létě, v dobře provětrávaném prostoru, může při průchodu velkého množství teplého vzduchu dutinou dojít k jeho ochlazení a následně ke kondenzaci na površích průlezného prostoru. Variantou je zapouzdření tohoto prostoru fóliovou hydroizolací, což odporuje principům jeho tvorby nebo úpravou povrchu rostlé zeminy vhodnou skladbou. Minimálně je však nutné zajistit dostatečnou výšku pod podlahou 600-900mm, realizovat drenáže a úpravy přilehlého terénu tak, aby nedocházelo k zaplavování podloží v prostoru pod objektem.

Před realizací podsklepení je nutné si zajistit hydrogeologické posouzení pozemku a blízkého okolí. Zvýšené riziko představují svažité terény, výskyt podzemní vody či občasná vodoteč v blízkosti pozemku. V projektové přípravě si dejte pozor na vhodný výběr typu obvodové konstrukce a kvalitní hydroizolace. Riziko při poruše hydroizolace představují např. i klasické cihelné bloky pro obvodové zdivo s dutinami, u kterých je realizace případných sanačních opatření velice náročná. Vhodné jsou proto betonové konstrukce nebo plné cihly. Riziko vzniku tlakové vody v nepropustných zeminách lze eliminovat pouze odborným návrhem drenáže, včetně  posouzení likvidace těchto vod. Např. malá vsakovací jímka v nepropustné zemině se rychle zasytí a způsobí tak vznik tlakové vody i u objektu s drenážním opatřením. Tato voda pak může způsobit nečekané prověření těsnosti realizované hydroizolace. Tepelnou pohodu podzemního podlaží pak vytváří vnější tepelná izolace, která např. současně tvoří ochranu hydroizolace. Při požadavku na různé výškové úrovně či na pouze částečné podsklepení dbejte na zásadu nutnosti propojení základové spáry.

Při betonážích dodržujte zásady viz. betonové konstukce >>>. Na zatvrdlou desku se pokládá hydroizolace >>>, která většinou zajišťuje i protiradonovou ochranou stavby. Na izolaci se pokračuje dle typu technologie s nadzemní hrubou stavbou >>> objektu.

 

 

Hlášky, které nepřekvapí ...

PANE!, TA HLOUBKA ZÁKLADŮ MUSÍ TAKHLE STAČIT !!!