Na co si dát pozor při realizaci výkopů a základů u rekonstrukcí


U rekonstrukcí často vzniká spolu se změnou využití suterénních prostor požadavek na snížení úrovně podlahy a tím vytvoření prostoru s větší světlou výškou. Snížení je možné realizovat po prověření hloubky základové spáry, hloubky podzemní vody, geologického podloží, složení základového zdiva a celkového stavebně-technického stavu budovy. Základními požadavky na nové podlahy v suterénních prostorách jsou zamezení průniku vlhkosti podlahou a dle využití místností i omezení teplených ztrát. Vhodným řešením podlah v rekonstruovaných objektech na rostlém terénu je realizace tzv. odvětrávaných podlah. Na rozdíl od plošných hydroizolací nepřenášejí tlak zemní vlhkosti do nezaizolovaných stěn. Pro konstrukci větraných podlah lze použít klasické technologie nebo využít moderní systémové prvky. Důležité je pouze dostatečně zajistit provětrávání přívodními a odvodními průduchy.  

Snížení úrovně podlahy je možné realizovat v zásadě až na úroveň základové spáry, od které se pak realizují nové skladby podlahy. Při požadavku na větší hloubku se provádí např. postupné podezdívání základů všech nosných zdí přilehlých ke snižované části budovy. Základová spára by neměla zůstávat delší dobu odhalena, měla by ihned následovat realizace příslušné skladby podlahy. Nezanedbatelný vliv na založení objektu mohou mít nové výkopy pro instalace >>>, zejména kanalizační přípojky s revizními šachtami a vzduchotechnika. 

 

V případě zjištění špatných geologických poměrů například naplavenin či písčitých zemin je nutné použít speciální metody pro zakládání i pro podchycení stávajícího zdiva. Při výskytu podzemní vody je dobré prověřit návrh hydroizolací >>> a pokud je to možné, do prostoru doplnit i drenážní systém.

 

 

 

Speciálním případem je zakládání nových objektů v blízkosti stávajících objektů. Zde se kromě návrhu na zajištění stavební jámy a příslušného objektu doporučuje ještě provedení pasportizace okolních staveb, která nejen že zjistí stav stávajících objektů, ale slouží zejména k následnému rozlišení poruch vzniklých v souvislosti s novou stavbou.   

  

 

 

 

Související články :

- Sanace zdiva >>>