Na co si dát pozor při realizaci zvukové izolace ...

Úkolem zvukové izolace v konstrukcích je minimalizování nejen hluku v místnosti, ale i minimalizování přenosu zvuků do okolních prostor domu. Neprůzvučnost je vlastnost konstrukce propouštět zvuk v zeslabené míře.

undefined

Vzduchová neprůzvučnost je zjednodušeně schopnost dělícího prvku propouštět zvuk, který se šíří vzduchem. Normový požadavek na mezibytové stěny v domech je 53dB, na stěny řadových domů je 57dB a 42dB je to pro vnitrobytové příčky (nejméně jedna obytná místnost v bytě nebo RD). Pozor na normou zvýšené požadavky na místnosti sousedící s hlučným provozem (restaurace) nebo technologiemi (výtah). Specifické jsou i požadavky na obvodový plášť. Přesné požadavky na konkrétní místnosti v budovách viz. ČSN 73 0532.

Jako jednoduché akustické konstrukce považujeme konstrukce, které kmitají jako celek. Obecně platí, čím jsou tyto konstrukce těžší, tím je jejich neprůzvučnost větší. Např. železobetonová stěna tl. 200mm má Rw=60dB, zděná stěna z plných cihel tl.300mm má Rw=57dB a zděná stěna z cihel AKU tl.300mm má Rw=55dB. Pozor zděná stěna s pórobetonových tvárnic tl.300 má pouze Rw=48dB. U cihelných bloků jsou akustické vlastnosti vylepšovány návrhem dutin. Výhodnější je jejich minimalizace, různá velikost a orientace kolmo do místnosti. Rozhodující je však i kvalita zdění, tloušťka omítky a použití kvalitnějších broušených cihel.

Pro zvýšené požadavky na neprůzvučnost se používají zdvojené (vícenásobné) akustické konstrukce. Jedná se buď o těžké zděné příčky(stěny) s vloženou akustickou izolací nebo lehké akustické příčky s akustickou izolací opláštěné sádrokartonovými deskami. Ke stávajícím nevyhovujícím konstrukcím se navrhují akustické předstěny. Vhodné střídání vrstev různé tloušťky zaručuje i při nízké hmotnosti dosažení velmi dobrých akustických vlastností. Z měření u SDK příček například vyplívá, že nejlepších výsledků dosahují příčky zcela vyplněné izolací (min. vyplněné z 1/2, zde pozor na zajištění proti "sjetí" izolace v dutině). Vzduchová neprůzvučnost u stropů se řeší vkládáním výplňové izolace mezi stropní trámy, případně realizací stropních akustických podhledů. Vícenásobné konstrukce se využívá i u oken při návrhu izolačních dvojskel. Při stejné tloušťce distančního rámečku 16mm může rozdíl tloušťek skel (6-16-4) zvýšit neprůzvučnost až o 7dB.

Zde opět platí nutnost použití certifikovaných systémových komponentů a dodržení postupů uvedených technických listech výrobce. Zanedbáním nebo porušením požadavku uvedeného v technickém listu může vést k radikálnímu zhoršení deklarované vzduchové neprůzvučnosti, která se projeví až při závěrečném kontrolním měření.  Doklad o měření patří nově mezi doklady předkládáné ke kolaudačnímu souhlasu. Např. izolace vložená mezi stěny řadových domů musí být do čisté mezery vložena volně bez stlačení, v opačném případě může dojít k vytvoření zvukového mostu. Další upozornění platí při zateplování fasád nebo např. schodišťových zdí nebo průjezdů (ETICS). Při nepoužití certifikovaného systému s ověřenou dynamickou tuhostí izolační vrstvy a plošné hmotnosti omítky může dojít ke zhoršení neprůzvučnosti fasády až o 6dB.

Kročejová neprůzvučnost je zjednodušeně schopnost konstrukce tlumit hluk vzniklý mechanickými nárazy do podlah. Kročejová neprůzvučnost nosné stropní konstrukce je zpravidla velmi nízká, a proto je nutné na ní navrhnout skladbu odpovídající požadavku ČSN 73 0532 (zde platí opak oproti zvukové neprůzvučnosti, čím nižší hodnota dB,  tím je vlastnost konstrukce lepší). Skladby se dělí dle použitého materiálu roznášecí vrstvy na těžké (beton, anhydrit) plovoucí a lehké (desky) plovoucí podlahy. Základním principem plovoucí podlahy je vytvoření dokonale oddělené roznášecí vrstvy podlahy od stěn a stropů. Zanedbáním nebo porušením tohoto požadavku, případně podmínek uvedených v technickém listu může vést k radikálnímu zhoršení deklarované kročejové neprůzvučnosti (např. i o 20dB), která se projeví až při závěrečném kontrolním měření. Doklad o měření patří nově mezi doklady předkládané ke kolaudačnímu souhlasu.  Dodatečné opravy jsou pak velice nákladné a většinou i obtížně realizovatelné. Zvýšené požadavky (48 dB) jsou i na podlahy v řadových domech, v garáži a v ostatních technických místností v domě.  Oproti tomu místnosti v RD mají požadavek na normovou hodnotu 63dB, v bytovém domě je to pak 55dB.

Možnost použití těžké nebo lehké plovoucí podlahy vychází zejména z nosné konstrukce stropu a požadavku na finální povrch podlahy. Těžké podlahy se používají nejvíce na betonové stropní konstrukce a u skladeb, kde je nutno zajistit hydroizolační funkci. Lehké podlahy se naopak používají na dřevěných trámových stropech a v místech s požadavkem na minimální výšku skladby podlahy. Na základě špatných zkušeností se v současné době vylepšují certifikované skladby o detaily u prahů a při okrajích, kde se z důvodu zvýšení únosnosti (pro skříně) izolační podlahové desky nahrazují pásky z měkkých dřevovláknitých desek.

 

U těžkých podlah se pokládá izolační deska přímo na stropní konstrukci. Izolační vrstvu je nutné ochránit před zatečením záměsové vody z betonové směsy pískovanou lepenkou nebo folií. Roznášecí betonová deska musí být tloušťky min. 50mm, armovaná KARI sítí a dilatována od obvodových stěn. Při použití anhydritové vrstvy se její tloušťka řídí doporučením výrobce(od 35mm). Výhodou anhydritu je jeho rychlost tuhnutí, samonivelační schopnost, možnost realizace větší plochy bez dilatací a rychlá pokládka pomocí čerpadel. Díky rychlosti tuhnutí je možné použití i difúzních separací. Nevýhodou je nutnost ochrany před vlhkem a rekce na kovy.  Novinkami jsou potěry na bázi cementového pojiva, kterým už vlhkost nevadí. Rovinnost musí být dle ČSN 74 4505 4mm/2m.

 

undefinedU lehkých podlah je nutné zajištění rovného podkladu dle ČSN (2mm/2m) a dodržení montážního postupu doporučeného výrobcem certifikované skladby podlahy. Častou chybou bývá nedodržení vazby při pokládce izolačních nebo roznášecích desek, nevyztužení okrajů podlahy a dilatačních spár, pokládka ve vlhkém prostředí nebo na nedostatečně vyschlý podklad apod. Podmínkou pokládky lehké plovoucí podlahy jsou buď žádné nebo jednoduché trasy rozvodů instalací. Při větším množství, případně křížení je nutné realizovat vyrovnávací vrstvu pro instalační rozvody např. z vrstvy liaporu. Použití těchto skladeb do vlhkého prostředí, zejména koupelen není bez doplňkových opatření a použití vhodných desek vhodné. Výběr materiálu podlahových desek současně závisí i na výběru finálních podlah. Ne všechny typy podlah jsou totiž vhodné např. pro lepení klasických parket. 

Specifickým požadavkem na zvukové izolace je zvuková pohltivost, která má za úkol zlepšit kvalitu poslechových místností. Speciální materiály se připevňují zejména na stropy, případně na stěny. Vzhledem k jejich specifickým vlastnostem nedojde po jejich instalaci k žádnému zlepšení neprůzvučnosti stávajících konstrukcí.

 

Související články:

- zděné konstukce >>>
- sádrokartonové konstrukce >>>
- stropní konstukce >>>

 

MOJI SOUSEDÉ POSLOUCHAJÍ DOBROU MUZIKU,
AŤ SE JIM TO LÍBÍ NEBO NE!