Na co si dát pozor při realizaci zateplovacího systému ...

Nejčastěji realizované zateplení fasád je přímé lepení izolantu na nosnou konstrukci stavby. Toto kontaktní zateplení (ETICS) vypadá sice jednoduše, ale při jeho provádění je nutno se řídit zákonnými předpisy. V opačném případě se minimálně dodavatel vystavuje možnosti nezaplacení práce a investor možnosti nezískání, případně odebrání získané dotace od státu. Tyto předpisy obsahují přesný technologický postup pro realizaci kompletního systému včetně použití příslušných systémových prvků určených pro realizaci konkrétních detailů.

Častou velmi závažnou chybou bývá pouze terčové lepení izolačních desek, nedostatečné množství nebo použití špatného typu kotvících prvků, různá tloušťka tepelné izolace, nepřesná skladba desek se špatnými dořezy, nerovný  (max. ±1cm) nebo nesoudržný podklad a nahrazování systémových prvků levnějšími náhražkami. Terčové lepení může mít za následek kroucení desek, proudění vzduchu pod izolantem, případně vznik kondenzátu v mezeře a následný průsak do interiéru. Použití nesystémového lepidla může způsobit úbytek polystyrénu pod nosnou vrstvou omítky až v tloušťkách 8-12mm. Dále je nutné provádět správné vyztužení detailů systémovou síťovinou, dodržet i základní překrytí v ploše o 100mm a její umístění v 1/3 tloušťky základní vrstvy. Při vytvoření mezer v dořezech, které je nutno pokud možno minimalizovat, je třeba použít pro výplň stejný materiál jako izolant, případně méně rozpínavou pěnu. Nulové mezery, kotvení pomocí skrytých kotev a dostatečné překrývání okenních rámů to jsou základní požadavky při realizaci nízkoenergetických a pasivních staveb >>>

V případě nerovného podkladu se doporučuje osekání, případně vyrovnání podkladu hrubou omítkou na místo kombinování různých tlouštěk nebo materiálů tepelné izolace. U nesoudržného podkladu je nutné nejprve provést jeho sanaci, případně po konzultaci s výrobcem použít speciální kotvy a tmely. Pro použití na nevyschlý nebo vlhčí podklad se vyrábějí speciální děrované desky, které jsou vysoce paropropustné a umožňují tak i po aplikaci systému postupné vysychání konstrukce.

Dalším závažným pochybením při provádění bývá práce při nízkých, a naopak při velmi vysokých teplotách. Jednou z hlavních zásad při realizaci jsou totiž klimatické podmínky nejen při přímém provádění, ale i po určitou dobu následující, např. během tvrdnutí lepidla nebo do doby aplikace další vrstvy apod. Kotvení pomocí hmoždinek je možné provádět u většiny systémů až za jeden až tři dny, nanášení základní vrstvy by se mělo naopak stihnout do 14 dnů od nalepení izolantu.

Vysokému teplotnímu namáhání jsou vystaveny i fasády s tmavou barevností, případně plochy se střídavými barvami. Při nedodržení předepsaného podkladu dochází ke vzniku trhlinek, které následně vedou k degradaci celého systému. Barevnost je proto nutné vždy konzultovat s výrobcem, včetně použití na fasády dle světových stran, jelikož např. při venkovní teplotě vzduchu +5°C se může tmavá fasáda ohřát až na +40°C.

Bohužel i stávající certifikované systémy kontaktního zateplování nejsou určitě dokonalým řešením pro každou stavbu. Důkazem je proto i neustálý vývoj, od nanotechnologie omítek a maleb, přes nové materiály izolačních desek po různé metody jejich kotvení k podkladu. 

Deklarovaná životnost správně provedeného systému je 25 let, počítá se ale až s 40 lety, záruka bývá ovšem pouze 3-5 let. Nedodržení jednotlivých požadavků na realizaci však vede k lokální degradaci a tím k zásadnímu snížení této životnosti. Kontrolu rovinnosti při přebírání ETICS je dobré provést i před aplikací finální omítky, výsledná rovinnost při zrnitosti omítky 1,5mm by měla být 2mm/1m a při zrnitosti 3mm je to pak 3,5mm/1m. 

                           

 Související články:
- tepelné izolace >>>
- nízkoenergetické a pasivní stavby >>>