Poruchy šikmých střech

22.02.2011 11:22

Vzhledem k velkému množství novostaveb, které se dokončily v minulých letech, přibývá v současnosti reklamací a problémů při jejich opravách. Jedná se zejména o nedodržení technických listů výrobce, nekázeň při realizaci detailů, ale bohužel někdy i o nesprávný návrh jednotlivých skladeb ve fázi projektování.

Při realizaci a posouzení poruch v hydroizolaci si nejprve prostudujte rubriku Na co si dát pozor při ... . Pro správné odstranění zjištěné poruchy je potřeba zajistit příčinu, což vzhledem k zakrytí důležitých částí konstrukce je většinou obtížné. Důležitou pomůckou při odhalení problému je realizační dokumentace a fotodokumentace pořízená při realizaci. V další fázi to jsou sondy k potencionálním místům poruchy.

 

Častou příčinou poruch skladeb střešních plášťů bývá netěsnost resp. nekvalitní provedení,  někdy i dokonce absence parotěsné zábrany. Základní podmínkou správné realizace totiž zůstává zajištění vzduchotěsnosti, včetně vzduchotěsného napojení ve všech detailech.

Jednou z méně destruktivních možností, jak provést opravu této závady je rozkrytí střechy „shora“, se zachováním vnitřních sádrokartonových, případně dřevěných obkladů. V tomto případě se po rozebrání střešní krytiny a odstranění tepelné izolace, provádí kvalitní pokládka sanační parobrzdy s proměnným difúzním odporem, na kterou se vrací zpět tepelná izolace a po pokládce kvalitní pojistné hydroizolace i původní krytina. Pro dokonalé zatěsnění detailů se využívá plastovitá viskózní hmota, která se nanáší štětcem a vyztužuje speciální textilií. Bohužel při zjištění této poruchy bývá po rozkrytí konstrukce zjištěno většinou už i poškození dřevěných prvků, někdy i degradace tepelné izolace. Sanace v těchto případech vyžaduje vyšší odbornost i finanční nároky, které mnohdy převyšují i původní cenu střechy.    

Novým poznatkem při realizaci šikmých střech v novostavbách, který se ukazuje za velice důležitý, je zajištění těsnosti pojistné hydroizolační vrstvy pod skládanou krytinou. Bylo totiž zjištěno, že kromě poruch skládané krytiny dochází i vlivem zejména větru k většímu namáhání této vrstvy. Vzniklý podtlak jednak prověřuje dokonalost provedení parotěsné zábrany na straně interiéru, ale současně dochází vlivem větru k zahánění sněhu, případně deště pod střešní krytinu a následně tak dochází k vzlínání vlhkosti do vrstvy tepelné izolace v místech volného přesahu fólií a netěsných prostupů. Na trhu jsou v současné době dostupné nové typy pojistných hydroizolačních fólií s integrovanou samolepící páskou, včetně pásky pro utěsnění kotvení  kontralatí.

Dalším častým místem poruch jsou zaatikové a mezistřešní žlaby. Zde se opět ukazuje, že není možné zajistit těsnost falcovaných plechů při tlakovém zatížení vody při extrémním počasí. Řešení je opět v realizaci těsné a odvodněné pojistné hydroizolace, ale bezpečnější se jeví realizace žlabů těsnými povlakovými hydroizolacemi.

Zpět